Drží nás pohromadě, chrání naše nejdůležitější orgány, umožňuje nám pohyb a je velmi pevná, přesto flexibilní. Řeč je o naší kostře. I když má každá kostička jinou funkci, dohromady tvoří jedinečný celek, který se ale s postupem času mění. Naše kosterní soustava v průběhu dětství a dospívání postupně sílí, přičemž maximální hustoty dosahují naše kosti ve věku dvaceti let. Po pětatřicítce pak hustota začíná klesat. S postupujícím věkem se kostní hmota rozpadá rychleji, než se vytváří. Pokud k tomu dochází v nadměrné míře, vzniká osteoporóza. Dá se tento proces ovlivnit? Co jej způsobuje?
Z 80 % je kost tvořena pevnou plášťovou částí (kompaktní kost), která je nositelkou mechanických vlastností skeletu. Její hlavní funkcí je odolat tlaku a tahu. Zbylých 20 % pak tvoří kost houbovitá, která je složena z trámců. Má za úkol přenos tlaku na kompaktní kost. Je mnohem metabolicky aktivnější než kompaktní kost, probíhá v ní látková výměna a remodelace. Hlavní minerál, ze kterého jsou kosti postaveny, je vápník. Máme jej v kostech asi 1 kilogram a jeho množství se neustále mění. Zjednodušeně se dá říci, že tento minerál neustále cestuje mezi kostmi a krví tak, aby jeho hladina v krvi byla stálá pro ostatní důležité funkce tkání a orgánů.
Co kosti naopak oslabuje?
Společně s vápníkem se podílí na stavbě kostí také fosfor. Metabolismus fosforu je úzce spjat s regulací vápníku za účasti vitamínu D. V tenkém střevě se z potravy vstřebá asi 70 až 80 % fosforu. »Vápník a fosfor spolu za normálních podmínek kooperují. Pokud je však fosforu nadbytek, například při nedostatečné funkci ledvin se fosfor v krvi hromadí, mění se spolupráce v soutěž o pozici v kostech,« vysvětluje MUDr. Petr Táborský, primář dialyzačního střediska Nephrocare v Praze 4 – Krči. Vápník kosti opouští, jeho hladina v krvi stoupá a následně se ukládá do měkkých tkání, kde působí škodlivě (ateroskleróza). Výsledkem je následně měknutí kostí a osteoporóza.
Osteoporózu mohou u žen způsobit nízké hladiny estrogenů v průběhu menopauzy, u mužů pak nízké hladiny testosteronu. Dalším významným hormonem, který zasahuje do metabolismu kostí je kalcitriol. Jeho přeměnu z vitaminu D na aktivní formu v organismu zajišťují játra a ledviny. Pokud ledviny nepracují správně, organismus trpí nedostatkem kalcitriolu a výsledkem může být osteoporóza.
Bezbolestné vyšetření
Nejúčinnější způsob prevence osteoporózy je pravidelná denzitometrie neboli měření hustoty minerálů v kostech. Osteoporóza může v pokročilém stádiu způsobovat ošklivé zlomeniny dokonce i při lehkém nárazu nebo kýchnutí. Nemoc postihuje takřka každou třetí ženu po menopauze, nevyhýbá se ale ani mužům. Kostní denzitometrie umí riziko osteoporózy včas odhalit a umožňuje zvolit vhodný způsob léčby.
Ačkoliv sama o sobě nebolí, její symptomy mohou být velmi nepříjemné. Jedná se především o časté zlomeniny, které mohou v pokročilých stádiích vznikat i jen v důsledku rychlejšího pohybu, kašle či kýchnutí. Osteoporóza, tedy nemoc řídnutí kostí, přichází nejčastěji s věkem. Trpí jí až třetina žen po menopauze, ve věku nad 50 let ale postihuje i 15-30 % mužů. Vzniknout může i vlivem užívání kortikoidů, hormonální nerovnováhy, nízkého indexu hmotnosti nebo genetických predispozic. »Za onemocněním stojí nejčastěji nedostatek hormonu estrogen, který zásadně ovlivňuje metabolismus kostní tkáně. Hladina estrogenu u žen klesá především v důsledku menopauzy – obzvlášť pokud k ní dojde před 45. rokem nebo například následkem operace,« vysvětluje příčiny nemoci MUDr. Kateřina Zezulová, radioložka z EUC Kliniky v Brně.
Nemoci spojené s řídnutím kostí
Existují také specifické choroby, které osteoporózu přímo způsobují. Například lidé s chronickým onemocněním ledvin mají velký sklon k řídnutí kostí. »Velká část pacientů s ledvinným selháním má zároveň problém s osteoporózou,« upozorňuje Petr Táborský primář dialyzačního střediska Nephrocare a dodává: »Důvodů je více. Je to jednak nedostatek aktivní formy vitaminu D, který si tito pacienti nemohou sami v těle vytvořit, protože právě ledviny přeměňují neaktivní vitamin D na vysoce aktivní kalcitriol, a jednak hromadění fosforu, který se za normálních okolností vylučuje z těla ledvinami.«
Dalšími chorobami ovlivňujícími negativně naše kosti jsou například cukrovka, hyperparatyreóza nebo hypertyreóza, zánětlivá onemocnění střev, autoimunitní onemocnění včetně revmatoidní artritidy, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba a mnoho dalších. »Vždy, když se objeví osteoporóza u člověka, který není v pokročilém věku, je důležité se ujistit, zda se nejedná o některé z interních onemocnění,« uzavírá MUDr. Petr Táborský, primář v Praze 4 – Krči.
Včasné odhalení
Nejrychlejším a nejpřesnějším vyšetřením je změření hustoty minerálů v kostech a hustoty kostní tkáně takzvanou kostní denzitometrié. Právě brněnská pobočka sítě klinik EUC nyní nabízí pacientům volné termíny na přístroji zvaném denzitometr, který při měření využívá minimální množství ionizačního záření. Výsledek se navíc pacient dozví hned na místě. »Denzitometrie je lokálním vyšetřením kostní tkáně. Provádí se pomocí zařízení vyzařujícího slabé rentgenové záření. Celý proces je tedy rychlý, a navíc zcela bezbolestný,« upřesňuje Kateřina Zezulová. Vyšetření mohou podstoupit pacienti se žádankou od specialisty, například od ortopeda, gynekologa nebo revmatologa. Doporučuje se mužům i ženám nad 55 let, především však ženám po menopauze. Mladší pacienti mohou na vyšetření na základě doporučení lékaře, například v důsledku úrazů nebo onkologických onemocnění. Od 50 let věku hradí denzitometrii například Oborová zdravotní pojišťovna, úkon je ale možné podstoupit i jako samoplátce.
Díky denzitometrii může lékař zhodnotit hustotu kostní tkáně a obsah minerálů v kostech. Na základě výsledků vyšetření pak doporučí i další postup – obvykle se jedná o prevenci zlomenin a užívání léků na posílení kostí, případně k úpravě hladiny některých hormonů.
Prevence osteoporózy – zdravá životospráva
Rizikům osteoporózy se naštěstí dá účinně předcházet, a to především zdravou výživou. Součástí správného jídelníčku jsou především proteiny, které platí za »stavební kameny« kostní tkáně. Důležitou roli hrají ale i další tělu prospěšné látky. »Dospělý člověk by měl denně přijímat zhruba 1000 miligramů kalcia. V pokročilejším věku je dokonce vhodné dávku zvýšit až na 1200 miligramů. Vhodným zdrojem jsou mléčné výrobky i listová zelenina. Účinnou prevencí proti osteoporóze je také vitamín D, který lze získat buď ze slunečního záření, nebo formou doplňků stravy. Doporučená denní dávka vitamínu D se pohybuje v rozmezí od 600 do 800 UI,« vysvětluje doktorka a dodává, že pevnost kostí umí dobře podpořit i fyzická aktivita, pravidelné cvičení – a samozřejmě i svědomité dodržování lékařských prohlídek.
Co naše kosti potřebují?
To hlavní, co naše kosti potřebují, je správná výživa a pohyb. Pevnost kostní hmoty je také ovlivněna vrozenou predispozicí, pohlavím (ženy mají větší sklon k osteoporóze), životosprávou (kouření, alkohol) a především hormonální situací. Z minerálů a ostatních živin je potřeba se zaměřit především na:
vápník – základní minerál zajišťující pevnost kostí,
hořčík – napomáhá správnému metabolismu vápníku,
vitamin D3 – pro správné vstřebávání vápníku ve střevech,
vitamin K2 – k vytvoření proteinu důležitého pro tvorbu kostí,
stroncium – kovový prvek, který napomáhá zlepšit hustotu kostí.