V Česku má přibližně 10 % dospělé populace čili téměř milion lidí chronicky nemocné ledviny. Každým rokem u nás nově přibude více než 2 000 těch, kteří už dialýzu potřebují. Celkem na ni v tuzemsku musí zhruba 6 500 lidí a dalších přibližně 6 000 žije s funkční transplantovanou ledvinou, tedy bez dialýzy.
Lékaři varují, že se chronická nemoc ledvin v příštích deseti letech zařadí mezi choroby, jež nejčastěji okrádají pacienty o roky života ve zdraví a které též vedou k úmrtí nemocného. „Nemocné ledviny se nejvíce týkají diabetiků 2. typu, nějakou formou chronického onemocnění ledvin (chronic kidney disease – CKD) trpí až 40 % z nich. Není však vždy úplně snadné rozlišit, co je prvotní příčinou – CKD vedle diabetu často způsobuje vysoký krevní tlak nebo ateroskleróza a řada pacientů trpí všemi těmito chorobami najednou,“ řekl MUDr. Jan Šoupal, Ph.D., vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP. Podle něj navíc diabetes 2. typu ledviny poškozuje hned zpočátku onemocnění, kdy o něm mnohdy pacient ještě ani neví. „CKD se většinou projevuje zhruba po 5–7 letech od diagnózy diabetu 2. typu. Stává se však, že jej diagnostikujeme už společně s diabetem. Poškození ledvin je však v drtivé většině případů nevratné, pomocí léčby jej můžeme pouze zpomalit, a oddálit tak vážné následky.“
Záludné onemocnění
Podle lékařů je chronické onemocnění ledvin tak záludné právě proto, že se zpočátku nijak neprojevuje. „Ledviny v případě CKD nebolí a pacient dlouhou dobu ani nepozoruje žádné obtíže. Jakmile se projevovat začnou, většinou už je poškození ledvin poměrně pokročilé. A to je bohužel stav, ve kterém k nám pacient často dorazí poprvé,“ řekl prof. MUDr. Ivan Rychlík, CSc., FASN, FERA, nefrolog a přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a vědecký sekretář Evropské nefrologické společnosti. V pokročilém stadiu nemoci pak podle něj dochází k řadě dalších problémů, například ke snížené tvorbě červených krvinek, zvyšování krevního tlaku nebo zadržování tekutin v těle. „Samotné selhání ledvin přitom zabíjí poměrně zřídka, protože máme k dispozici dialýzu nebo transplantaci ledvin. CKD ale zvyšuje kardiovaskulární riziko, které je výrazně nebezpečnější – jde zejména o srdeční infarkty, srdeční selhání nebo cévní mozkové příhody,“ vysvětlil prof. Rychlík.
Pomohou glifloziny?
Při léčbě diabetu 2. typu v posledních letech přichází na řadu moderní léky, a to glifloziny, které vedle léčby diabetu brání poškozování ledvin i srdce. „Pokud jako příklad vezmeme diabetika 2. typu, kterému je 60 let a má mírné poškození ledvin, bez léčby bych očekával, že se dialýzy dočká do 10–15 let. Pomocí gliflozinů tento bod posuneme i o 10–15 let dál,“ uvedl Šoupal. Díky lékům podle něj ledviny vyloučí přebytečný cukr do moči, což diabetikovi pomůže stabilizovat hladinu cukru v krvi, vedlejším efektem je i snížení váhy. Zároveň však glifloziny umějí snižovat filtrační tlak v ledvinách, čímž brání jejich poškození, následnému jiz vení a posléze ztrátě funkce. I kvůli včasné diagnóze a nasazení léčby experti vyzývají k lepší prevenci a pravidelným zdravotním kontrolám – první signály nemocných ledvin může odhalit praktický lékař na běžné preventivní prohlídce. „Většinou to bývá nález bílkoviny v moči – to sice hned neznamená sníženou kvalitu života, ale je to varování, že je potřeba dostat diabetes, krevní tlak a další nemoci co nejvíce pod kontrolu. Dalším důležitým parametrem je hodnota kreatininu v krvi,“ uzavřel lékař.