prof. MUDr. ONDŘEJ VIKLICKÝ, CSc.
Je profesorem vnitřního lékařství, přednostou Transplantcentra, přednostou Kliniky nefrologie IKEM v Praze a vedoucím lékařem Transplantační laboratoře. Je také předsedou České nefrologické společnosti.
Vypadají jako obří fazole s rozměry 12 x 6 cm. Jde o párový orgán, ale pravá je položena o něco níže než levá, a jedna může převzít všechny funkce té druhé. Denně přefi ltrují 2000 litrů krve, očištěnou ji vracejí zpět do oběhu a toxické látky vylučují močí. Ledviny…
Patří k nejdůležitějším orgánům v těle a zároveň k nejsofistikovanějším a nejdůmyslnějším. Čistí tělo až do momentu, dokud fungují alespoň z 15 procent. Pokud se jejich funkce zhorší, je nutná terapie.
Onemocněním ledvin trpí přibližně každý 10. člověk na planetě a ročně zemře na jejich selhání na celém světě 3 000 000 lidí.
„V Česku žije odhadem 1 000 000 lidí s onemocněním ledvin a přibližně 11 000 z nich potřebuje náhradu funkce ledvin,“
říká ve 43. rozhovoru časopisu 21. století prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., přednosta Kliniky nefrologie IKEM a předseda České nefrologické společnosti.
Jak složitá je dnes transplantace ledvin?
Jde o zcela rutinní výkon, indikovaný pro nemocné s nezvratným selháním ledvin, kteří jsou schopni operační výkon a následnou léčbu podstoupit. Už nejde o žádný experimentální postup, to platí pro naprostou většinu případů.
Česká republika patří mezi evropské i světové lídry v transplantaci ledvin. V drtivé většině jde o orgány po zemřelých, třeba loni to bylo 480 ledvin oproti 40 od žijících dárců. V čem je žijící dárce „lepší“, nebo jde jen o statistiku?
Transplantace ledviny od žijícího dárce představuje výhodu transplantace kvalitnějšího orgánu. To proto, že žijící dárce musí mít zcela normální funkci ledvin, a navíc bývá často geneticky příbuzný. Takovou ledvinu pak imunitní systém příjemce méně odhojuje. V porovnání s transplantacemi ledvin od zemřelých dárců je také kratší doba, kdy není ledvina prokrvena. Navíc jde o plánovaný operační výkon, na který se lze dobře připravit.
Darovat i přijmout ledvinu znamená dát i přijmout čas a život.
Známé jsou negativní případy, kdy chtěl manžel po rozvodu po bývalé ženě vrátit ledvinu, co ale druhý typ emocí – ty pozitivní? Co říkají a cítí příjemci i dárci?
Příjemci se vždy cítí obdarováni, jsou vděční svému dárci, ať již tomu anonymnímu zemřelému, anebo tomu svému blízkému člověku. Také jim vždy říkáme, že transplantace je velký dar, o který je třeba pečovat. Dárci na druhou stranu mohou cítit radost z toho, že blízkému člověku pomohli zlepšit jeho zdraví a život při selhání ledvin. Také jejich okolí na ně nahlíží jako na opravdové hrdiny, protože ne všichni by byli schopni ledvinu darovat.
V jakých případech musíte dárci říct: „Vy darovat nemůžete!“
Je to časté? Tou otázkou směřuju k tomu, že o progresivní nemoci ledvin většinou lidé nevědí a jde o desetitisíce pacientů, kteří sami potřebují dialýzu.
Ano, téměř polovina potenciálních dárců, které vyšetřujeme, darovat ledvinu nemůže. Důvody jsou různé, a jak naznačujete, může to být také nedostatečná funkce ledvin pro darování. Tito lidé nejsou přímo nemocní, ale mají funkci ledvin – řekněme – hraniční, což jim pro jejich život stačí, ale darovat ledvinu nemohou, protože bychom odstraněním jedné ledviny zvýšili riziko budoucích problémů. Také proto používáme kalkulátory, které počítají pravděpodobnost rizik na základě funkce ledvin, věku, pohlaví, přítomnosti vysokého krevního tlaku, obezity, kouření. Umíme se proto dobře rozhodnout, zdali darování doporučíme, nebo ne.
Jsme my Češi „ledvinově“ zdravější, nebo nemocnější než zbytek Evropy?
Onemocnění ledvin jsou v naší zemi častá, podobně jako v některých ostatních vyspělých zemích, kde jsou časté civilizační nemoci, konkrétně obezita, vysoký krevní tlak a cukrovka. Rozhodně tedy nejsme zdravější.
Co musí zdravý člověk splňovat, aby mohl darovat ledvinu?
Žijící dárce ledviny musí darovat ledvinu z vlastní svobodné vůle, musí mít normální funkci ledvin, nesmí mít cukrovku. Na druhou stranu mnoho dárců s mírnou hypertenzí darovat ledvinu může. Pokud je dárce obézní, měl by zhubnout. Ve většině případů nelze dopředu říci, zdali potenciální dárce darovat může, nebo nikoliv, protože toto můžeme rozhodnout až na základě celkového vyšetření.
Od prvních vyšetření po samotnou transplantaci uběhnou ideálně jen tři měsíce. Musí dárce po tu dobu dodržovat nějaké striktní podmínky?
Protože je dárce zdravý, není třeba ničeho zvláštního, snad jen by se měl v současné době vyvarovat infekce covid-19 tím, že bude nosit respirátor v místech s velkou koncentrací lidí a také že bude očkovaný.
Nové tělo také nemusí darovaný orgán přijmout. Co následuje?
Brzké odhojení transplantované ledviny u pacientů, kteří podstupují první transplantaci, je docela vzácné, ale riziko není nulové. V případě opakovaných transplantací je riziko vyšší, po určení diagnózy následuje léčba, která spočívá v posílení imunosupresivní léčby o další preparáty, a v případech, kdy jsou přítomny protilátky proti antigenům dárce, tedy proti darované ledvině, tyto protilátky plasmaferézou odstraňujeme.
Jde tu ledvinu vrátit dárci, nebo se vyhodí?
Dárci nikoliv. Odhojená ledvina je natolik poškozena, že transplantovat ji nelze ani dalšímu pacientovi.
■ Ledviny denně přefiltrují 200 litrů krve a očištěnou ji vracejí zpět do oběhu.
Jak emočně náročné je pro pacienty mít v těle orgán někoho cizího? A je to jiné u srdce, a jiné u ledviny?
Neřekl bych, že jde o nějaké zásadní emoce. Někteří pacienti jsou velmi dojatí, když je po transplantaci propouštíme domů. Někteří si svoji novou ledvinu pojmenují. V případě neúspěchu transplantace, což je naštěstí vzácné, jsou slzy pochopitelné. Srdcí se transplantuje podstatně méně než ledvin, a proto také těch lidských příběhů je méně.
Pomáhá vám v něčem umělá inteligence?
Nové nástroje informačních technologií se rychle začaly uplatňovat také v transplantační medicíně, jde zatím především o práci s velkými soubory, vytváření nových databází a jejich analýza. V transplantologii jsme začali využívat nové programy pro identifikaci kompatibilních dárců pro mezinárodní výměnu. Zatím stojíme na prahu zapojení nástrojů umělé inteligence pro dlouhodobé sledování pacientů po transplantaci ledviny. Nově jsme v IKEM zavedli diagnostiku odhojení transplantovaných ledvin a srdcí pomocí metody molekulárního mikroskopu a v této analýze jsou již prvky umělé inteligence obsaženy.
Delší život po transplantaci ledviny:
Nižší náklady a environmentální dopad
V České republice žije 11 200 lidí, kteří jsou v důsledku vážného onemocnění životně závislí na náhradě funkce ledvin. U 55 % z nich nahrazuje funkci tohoto párového orgánu hemodialýza – mimotělní přístrojové očišťování krve od zplodin metabolismu. U mnoha těchto osob je však lepším řešením transplantace ledviny. Je výhodnější jak pro pacienty, jimž umožňuje delší a kvalitnější život, tak pro celou společnost. Péče o transplantované pacienty je totiž dlouhodobě levnější a znamená menší environmentální zátěž.
TRANSPLANTACE NENÍ TABU
Transplantace je však tématem, které u potenciálních dárců i pacientů s nemocnými ledvinami často vyvolává zbytečné obavy, protože mohou mít nedostatek relevantních informací. Lepší informovanost je cílem nového projektu, nazvaného Transplantace není tabu.
„Existuje celá řada zdrojů na internetu, které mnohdy přinášejí nesprávné informace. Proto jsem se ráda podílela na vzniku webové stránky www.transplantacenenitabu.cz, která poskytuje ucelené informace od medicínských expertů i autentické příběhy příjemců a dárců ledvin,“ vysvětluje MUDr. Silvie Rajnochová Bloudíčková, Ph.D., vedoucí Nefrologické a transplantační ambulance IKEM, která je odborným garantem projektu. Darovat ledvinu totiž znamená darovat šanci na delší a kvalitní život. Přijmout ledvinu znamená nejen pomoci sobě, ale také umožnit svým nejbližším co nejvíce společných chvil.
LEDVINA OD ŽIJÍCÍHO DÁRCE JE KVALITNĚJŠÍ
V celkovém počtu transplantací ledvin patří Česká republika mezi evropské i světové lídry. Dlouhodobě ale vyšší počet transplantovaných ledvin pochází od dárců zemřelých než od žijících. V roce 2022 bylo transplantováno 480 ledvin od zemřelých a 40 od žijících dárců. Pokud však pacient obdrží ledvinu od žijícího dárce, získává tím také mnohem lepší vyhlídky na prodloužení života i jeho zkvalitnění. „Když ledvina pochází od žijícího mladšího dárce, není problém, aby fungovala dalších 25 let. Samozřejmě za podmínky, že ji příjemce nezničí buď svým nezodpovědným chováním, nebo ji tělo neodmítne. Když pochází od zemřelého člověka, záleží hodně na stáří dárce. Běžně pochází ledvina od zemřelého dárce ve věku nad 70 let. Střední doba funkce transplantované ledviny od zemřelého dárce je 12 let,“
vysvětluje prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc.
ČÍM DŘÍVE, TÍM LÉPE – PRO PACIENTA I SPOLEČNOST
Je-li u pacienta diagnostikováno selhání ledvin, vyžadující náhradu jejich funkce, je bezpodmínečně nutné zahájit dialýzu. Dále na základě podrobných vyšetření posoudí multidisciplinární tým lékařů, jestli je pacient vhodným adeptem na transplantaci. Pokud se rozhodne ji podstoupit, závisí jeho prognóza také na tom, jak dlouhý čas celkem stráví na dialýze. V průběhu času – a na dialýze ještě rychleji – organismus stárne a mohou se objevovat zdravotní komplikace, které budoucí transplantaci ztěžují. Na ledvinu od zemřelého dárce pacienti v ČR čekají v průměru jeden až dva roky, podle jejich krevní skupiny. „Pokud však existuje vhodný a ochotný žijící dárce, tato doba se může dramaticky zkrátit a často se transplantace stihne před zahájením dialyzační léčby. V ideálním případě mohou být potřebná vyšetření dárce i příjemce hotová v horizontu tří měsíců a pak je možné přistoupit k transplantaci,“ vysvětluje profesor Viklický.
Zkrácení doby čekání na transplantaci však také významně snižuje další dopady dialýzy, za kterou zdravotní pojišťovna ročně u jednoho pacienta zaplatí zhruba 800 tisíc korun. Oproti tomu náklady na péči o transplantovaného pacienta jsou v prvním roce asi 500 až 600 tisíc, další rok už 200 tisíc a méně. Nezanedbatelný je také environmentální přínos – velká úspora spotřebního zdravotnického materiálu a vody, které se při jednom dialyzačním zákroku spotřebuje 100 až 200 litrů.
■ Pro dárce jsou dlouhodobá zdravotní rizika po darování ledviny minimální (0,5–1%), neboť druhá ledvina plnohodnotně převezme funkci ledviny odebrané.
■ V roce 2022 bylo v Česku transplantováno 480 ledvin od zemřelých a 40 od žijících dárců.
■ Běžně pochází ledvina od zemřelého dárce ve věku nad 70 let. Střední doba funkce transplantované ledviny od zemřelého dárce je proto 12 let.
■ V celkovém počtu transplantací ledvin patří Česká republika mezi evropské i světové lídry.
■ Dialýza patří mezi metody náhrady funkce ledvin. Zdravé ledviny odstraňují z krve odpadní látky a zbavují tělo přebytečných tekutin, a právě tyto funkce dialýza nahrazuje.
■ Dialýza u jednoho pacienta ročně přijde zdravotní pojišťovny na zhruba 800 tisíc korun.
Autor: JAN ZELENKA