Význam draslíku v těle u dialyzovaného pacienta

Něco teorie.

Draslík stejně jako sodík jsou biogenní prvky (kationty sodné a draselné jsou v tělech živých mikroorganismů). Sodík se v lidském těle vyskytuje převážně v extracelulárním prostoru, zatímco draslík je především uvnitř buněk. Jejich hlavní úlohou je v těle udržovat osmotický tlak tekutin, acidobazickou rovnováhu a umožňovat svalovou a nervovou aktivitu. Většina draslíku je obsažena uvnitř buněk. Draslík je důležitý zejména pro schopnost buněčných membrán přenášet vzruchy a pomáhá regulovat průnik vody do buněk a z buněk. Tento prvek hraje klíčovou roli v nervové signalizaci, stahování svalů a reguluje činnost enzymů. Je proto nepostradatelný pro zdravé srdce, funkci svalů a trávení. Draslík se vyskytuje zejména  v ovoci a zelenině. Jeho množství se výrazně v různých potravinách liší. U pacientů se selháním ledvin je vylučování draslíku značně omezeno, ledviny nejsou schopny draslík odstraňovat z těla. Draslík se hromadí v těle. Nelze ho snížit bez léků, může ho snížit pouze dialýza. Nadbytek draslíku se projevuje zpomalením srdeční činnosti, svalovou slabostí a ochabnutím dýchacích svalů, slabost, únava, brnění kolem úst, trnutí jazyka nebo bušení srdce. Koncentrace draslíku se obvykle pohybuje mezi 3,5 – 5,5 mmol/l, tj. milimolů na litr krve. Koncentrace, které převyšují 5,5 mmol/l jsou v literatuře označovány jako hyperkalémie ( draslík, latinsky kalium). Hlavní příčiny hyperkalemie jsou čtyři. Téměř vždy je přítomna porucha vylučování draslíku při akutní nebo chronické nedostatečnosti ledvin. Draslík se vyplavuje do krve při masivním rozpadu buněk, např. při chemoterapii, při popáleninách a úrazech, při krvácení do střeva apod. Draslík se také může přesouvat z buněk do krevní plasmy při kyselém vnitřním prostředí (acidóze). A nakonec může být hyperkalemie způsobena nadměrným přívodem dietou nebo užíváním léků zadržující draslík v těle. Proto se dialyzovaný pacient podrobuje jednou měsíčně nebo dle potřeby i častěji odběrům krve, kde se zjišťuje koncentrace draslíku v krvi. Pokud se pacientovi nedaří udržovat koncentraci draslíku v příslušné mezi tj. 3,5-5,5 mmol/l, musí nastoupit léčba vazači draslíku. Vazačem obvykle bývá syntetická pryskyřice, na kterou se přítomný draslík obsažený v potravinách váže a pak je společně s draslíkem vyloučen stolicí. Tím se snižuje množství draslíku v těle. Vazače draslíku Vám předepíše Váš ošetřující lékař, který Vám také vysvětlí jejich používání. Pokud koncentrace draslíku je vyšší než 6,5 mmol/l je nutná okamžitá dialýza, což je nejspolehlivější a nejrychlejší metoda léčby hyperkalemie.

Doporučená denní dávka draslíku pro dialyzované pacienty je 600-2000 mg a závislá na hodnotě koncentrace draslíku v krvi.

Draslík je nejběžnějším zdrojem potravin rostlinného původu (ovoce a zelenina) a nemůže být zničen vařením, pražením, mrazem či konzervací. Je snadno rozpustný ve vodě, tak se poněkud snižuje, pokud je odstraněna voda, ve které je jídlo namočené, vařené nebo konzervované. Je dost efektivní namočit zeleninu přes noc ve studené vodě, která je pak odstraněna. Obsah draslíku se pak sníží až o třetinu. Pokud máte brambory s menším obsahem škrobu nakrájejte je na kostičky, přidejte 10 dílů vody na 1 díl brambor a zahřejte na 70oC. Poté přikryjte pokličkou a nechte 3 hodiny chladnout. Ze studených brambor slijte vodu a uvařte je v čisté vodě. Touto metodou je možno snížit obsah draslíku až o 80%. Potraviny bohaté na draslík a tudíž nevhodné pro konzumaci jsou hlavně brambory, petržel, čerstvý špenát, řepka, sója, pepř, kečup, rajčata, rajčatový koncentrát, sušené hrozny, sušené meruňky, sušené švestky, arašídové, lístkové oříšky, slunečnicová semena. Dále je třeba nepoužívat ve výživě sušené houby, luštěniny, celozrnné pečivo, banán, mango, grep, hroznové víno, brokolice, květák, celý celer, petržel, ředkvičky. Pro lepší představu obsahu draslíku v potravinách lze doporučit tuto pomůcku: Ovoce s jednou peckou (meruňka, avokádo, švestka, broskev, nektarinka) vždy znamená vyšší obsah draslíku.

Potraviny vhodné ke konzumaci z hlediska obsahu draslíku jsou: žampiony, konzervovaný hrášek, bábovka, ovocná dřeň, plátek chleba, veka, čaje, jablka, hrušky, jahody, maliny pomeranče, mandarinky, ananas, kompotované ovoce, mrkev, tenký plátek melounu, mražená zelenina, okurka, hlávkový salát a další.

 

Pro podrobnější údaje o obsahu draslíku v potravinách doporučuji brožurku „Dietní doporučení pacientům s onemocněním ledvin“ nebo knihu „Kuchařka pro dialyzované pacienty“.