Dialýza z domácího pokoje, málo se o ní ví

Každým rokem v Česku přibývá osob, kterým je diagnostikováno onemocnění ledvin a jsou zařazeny do dialyzačního programu. Většina pacientů končí na  doporučení zdravotnického personálu na  hemodialýze. Moderní medicína přitom nabízí i  komfortnější variantu v  podobě peritoneální dialýzy. Ta probíhá v domácím prostředí, výrazně zlepšuje kvalitu života pacienta a je ideálním mostem k transplantaci ledviny. Podle průzkumu společnosti Baxter ale sedm z deseti Čechů vůbec neví, co je peritoneální dialýza. Pacienti na automatizované peritoneální dialýze navíc mohou využít telemedicínu, která umožňuje sdílet data o léčbě pacienta vzdáleně a  on-line s ošetřujícím lékařem. Ve  vyspělých zemích přitom využívání této metody představuje až 40 procent proti zhruba sedmi procentům v  České republice. Maximální komfort pro pacienta „Potřebné informace, ale i  motivace často chybějí už u  zdravotnického personálu a  pacienti, kteří mohou profi tovat z domácí léčby, jsou automaticky odesíláni na  hemodialýzu,“ říká MUDr.  Vladimíra Bednářová, vedoucí Ambulance peritoneální dialýzy na  klinice nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK. Peritoneální dialýze (PD) se také často říká domácí dialýza, protože umožňuje pacientovi dialyzovat se sám v  domácím prostředí. Je to jednoduchá metoda, po krátkém zaučení ji zvládne téměř každý. Funguje na principu výměny dialyzačního roztoku v oblasti peritonea (pobřišnice). Roztok se do těla dostává pomocí tenké hadičky (katétru), která je pacientovi zavedena do břišní dutiny. Vývod katétru je skryt pod šaty a pacienta nijak neomezuje v pohybu a běžných aktivitách. Výměna může probíhat ručně (manuální PD) nebo pomocí přístroje, cycleru (automatizovaná PD). Pacienti na  peritoneální dialýze navštěvují lékaře zhruba jedenkrát za  čtyři až šest týdnů a  mají minimální omezení. Oba dva typy peritoneální dialýzy se spolu dají kombinovat a podle aktuální potřeby pacienta se odvíjí, jakou dialyzační metodu si zvolí. „Zhruba čtyřikrát týdně se dialyzuji manuálně a  zbytek strojově. Je to pro mě velmi pohodlné. Když jdu například po  práci sportovat, po  návratu kolem jedenácté večer se připojím a  do  rána jsem zdialyzovaný. Peritoneální dialýzu bych za sebe jednoznačně doporučil, umožňuje pacientům dobrou kvalitu života bez větších omezení,“ říká pan Eduard, pětapadesátiletý programátor na  peritoneální dialýze. Peritoneální dialýza je vhodná pro všechny věkové skupiny. Velmi dobré uplatnění má jak u dětí, tak u seniorů, kde mohou s  výměnou dialyzačního roztoku v domácím prostředí pomoct certifi kovaní zaměstnanci pečovatelských služeb. Metoda může usnadnit péči o pacienty i v seniorských domech a dalších zařízeních sociální péče. Možnost volby Podle průzkumu necelá třetina dotázaných (29 %) věří moderní medicíně a  jednoznačně by v případě potřeby preferovala metodu peritoneální dialýzy. Hemodialýzu, i  za  cenu častějších návštěv lékaře, by volilo pouhých 12 %. Že je právě edukace zdravotnického personálu a jejich zkušenost s  PD důležitá, ukazuje i další výsledek průzkumu. Šest z deseti dotazovaných by se nedokázalo rozhodnout ani pro jednu metodu a šlo by se poradit s lékařem. „Lékař je první, kdo podává pacientovi informace o  možnostech léčby. Je proto důležité, aby byl dostatečně vzdělán a dokázal pacientovi podat objektivní informace o všech možnostech a pomohl mu správně se rozhodnout,“ upozorňuje MUDr. Bednářová. Digitální technologie na pomoc dialyzovaným Inovativní koncept v léčbě peritoneální dialýzy funguje na bázi telemedicíny a  posouvá péči o  pacienty o  úroveň dál k  lepší kontrole a vyšší bezpečnosti. „Pacienti využívající automatizovanou peritoneální dialýzu mají nyní k dispozici vylepšený přístroj Claria s  telemedicínskou platformou Sharesource a  vůbec poprvé profi tují z  rozvoje digitalizace a telemedicíny v oblasti nefrologie,“ komentuje Jiří Zicha ze společnosti Baxter. Telemedicínská platforma zajistí automatický přenos údajů o léčbě pacienta do počítače lékaře po  každém dialyzačním procesu. „Zdravotnický personál má poprvé možnost monitorovat stav dialyzovaného pacienta na dálku a v případě potřeby léčbu okamžitě přizpůsobit. Lékař získává lepší kontrolu nad léčbou a  pacient vyšší komfort a pocit bezpečí. V konečném důsledku je léčba efektivnější i díky úspoře času. Pacient nemusí tak často dojíždět ke specialistovi, někdy i  stovky kilometrů,“ doplňuje MUDr. Bednářová.