Většina z nás bude během letošní topné sezony stahovat topení o pár stupňů níž. Měli bychom však myslet na teplé oblečení míst, která jsou náchylná k prochladnutí.
Nutnost šetřit energiemi donutí mnohé z nás během zimy méně topit. Postupné zvykání na chlad je ostatně prospěšné odolnosti celého organismu, nicméně neměli bychom prochladnout. Je třeba dobře se obléci a chránit především orgány náchylné k nastuzení, zvlášť pokud doma trávíme čas spíše sezením. Močové cesty a ledviny jsou k prochladnutí obzvlášť náchylné, a pokud jde o bolestivé záněty, opravdu není o co stát. Můžeme si pořídit chrániče ledvin od kožešinových po vlněné, které obzvlášť dobře hřejí. Ale dobrou službu udělá i teplý šátek nebo šála zavázaná kolem pasu.
Jestliže máme potíže, měli bychom co nejdřív vyrazit k lékaři. Je však třeba dbát i na prevenci. Svého praktického lékaře můžeme požádat o vyšetření ledvin, i když žádnými problémy netrpíme. Jde o předcházení chronickým problémům. Na rozdíl od akutních zánětů se totiž chronické onemocnění většinou nijak neprojevuje. Když se objeví příznaky jako otoky, dušnost, pokles močení nebo krev v moči, bývá to známkou pokročilého stadia. „Základní vyšetření krve a moči není nijak časově náročné a může i zachránit život,” vysvětluje prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc., z Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN v Praze. „Prohlídku, jejíž součástí je orientační vyšetření moči, hradí pojišťovna každé dva roky. U pacientů s diabetem, hypertenzí či kardiovaskulárními komplikacemi je rozšířena o laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace ve čtyřletých intervalech od padesátého roku věku.“
Mimochodem, k zanesení bakterií do močových cest dochází u žen často při pohlavním styku. Co nejdříve po aktu je proto nezbytné se vymočit. Samozřejmostí je osobní hygiena, a to i u mužů. Pozor by si obě pohlaví měla dát u módního oblečení, krátké svetříky a bundy do pasu se mohou vymstít právě ledvinám.
V místnosti, kde se málo topí, musíme volit odpovídající oblečení.
HROZÍ I ZÁNĚT
Zánět ledvin patří mezi infekce močových cest. Pokud se vlivem prochladnutí v močové trubici a močovém měchýři rozmnoží bakterie, mohou pak proniknout i do ledvin. Záněty trápí o něco častěji ženy, což je dáno fyzickou stavbou a umístěním močové trubice. Vyšší riziko zánětu ledvin mají také lidé, kteří trpí ledvinovými kameny. Ty vznikají v důsledku hromadění nerozpustných minerálů na vnitřní výstelce dutého systému ledvin. Větší pravděpodobnost rozvoje obtíží mají také muži se zvětšenou prostatou a lidé s oslabenou imunitou.
Ledvinový zánět se může ohlásit řadou projevů. Většinou se rozvíjí velmi rychle a náhle, často během několika hodin či dnů. Projevit se může průjmem, nevolností, zimnicí, zvracením a bolestí zad. Charakteristická je bolest v podbřišku, odkud může vystřelovat do třísel, nebo to může být tupá bolest ve spodní části zad. Pacienti často pociťují také bolest v boku, přičemž příznaky se obvykle zhoršují při močení. Člověk, kterého trápí zánět ledvin, má obvykle moč zakalenou, ta mnohdy nepříjemně zapáchá. Zánět ledvin může provázet i časté nutkání na močení, u starších lidí se v důsledku zánětu ledvin může objevit také duševní zmatenost. Zánět močových cest může ale postihnout i děti. Mezi obvyklé příznaky přitom patří také noční pomočování.
V případě takových obtíží je třeba jít k lékaři. Správná léčba je důležitá, protože infekce jsou jedním z rizikových faktorů rozvoje chronického onemocnění ledvin, které může vést až k jejich selhání a nutnosti dialýzy.
DEHYDRATACE
Vzimním období máme tendenci méně pít, což souvisí s vlhkostí vzduchu. Při topení se vlhkost vzduchu snižuje, a proto dochází k větší ztrátě vody z organismu. Když jsme v chladném prostředí, ledviny produkují více moči, močíme častěji a tělo ztrácí více vody, než přijme. Dehydratace vede k nižší soustředěnosti, horší paměti a špatné náladě. A studie prokazují, že lidé, kteří dlouhodobě pijí méně tekutin, než by měli, se vystavují vyššímu riziku výskytu onemocnění ledvin, vzniku ledvinových kamenů a zánětů močových cest. Pozornost bychom měli věnovat zabarvení moči, protože tmavě žlutá nebo oranžová moč je znamením, že bychom se měli napít.
Kolik tekutin by měl člověk vypít, se u různých lidí liší. Obecně se uvádí, že denní příjem tekutin by měl být kolem 35–40 mililitrů na kilogram hmotnosti. Do tohoto množství se ovšem započítávají i tekutiny, které člověk přijme například ve formě ovoce, zeleniny, polévek, omáček a podobně, což může denně dělat asi tři čtvrtě litru až litr tekutin. Odhadem půl litru si tělo vytvoří samo během metabolických procesů. Ideální množství, které by měl vypít stokilový člověk, je přibližně 2–2,5 litru tekutin denně. Pokud je horko, zima nebo se hodně fyzicky namáháme, je potřeba množství tekutin o půl litru zvýšit, neboť se více potíme a také více tekutin vydýcháme.
Měli bychom tedy zpozornět, jakmile máme žízeň. „Žízeň nám ale signalizuje pouze závažnost nedostatku tekutin,“ říká prof. Romana Ryšavá. „To, že ji člověk pociťuje, ještě neznamená, že musí vzniknout onemocnění ledvin. Nicméně pokud člověk pocit žízně ignoruje, může následně dojít k nevratnému poškození ledvin. Na druhou stranu nám pocit žízně může signalizovat také to, že k poškození ledvin už dochází. Nelze však jednoznačně říct, že větší pocit žízně znamená větší poškození ledvin.“ Máme-li v poslední době větší žízeň, měli bychom to konzultovat se svým praktickým lékařem. Vždy je lepší zjistit, že jde o banální příčinu, než zanedbat varovné signály vážného onemocnění.
I v zimě je důležité pít, horká tekutina nás ostatně i zahřeje.