Domácí hemodialýza

Dialyzační jednotka interního oddělení Klatovské nemocnice nabídla jednomu ze svých pacientů domácí hemodialýzu. Tímto pacientem se před prázdninami stal 43letý muž z Klatovska, který trpí onemocněním ledvin od mládí. Před osmi lety se funkce jeho ledvin ale zhoršila natolik, že musel do Klatovské nemocnice začít dojíždět na dialýzu. V nemocnici trávil přes 60 hodin měsíčně. Dnes jezdí už pouze jednou měsíčně na kontrolu. Volný čas věnuje dětem. Dialýza je proces, při kterém se lidem s vážným poškozením ledvin čistí přístrojově krev v těle a tím se vylučují odpadní látky a přebytečná voda. U zdravých lidí to zajišťují právě ledviny a moč. „Dialyzovaní pacienti jezdí do nemocnice na dialýzu třikrát týdně a tráví tu pokaždé zhruba pět hodin. Pro našeho pacienta byla zátěž o to větší, že do Klatov dojížděl. Trávil tím velké množství času, které jako otec dvou malých dětí chtěl raději trávit s nimi. I proto jsme ho vytipovali jako našeho prvního pacienta pro domácí dialyzační léčbu,“ vysvětlil primář interního oddělení Klatovské nemocnice a nefrolog Jan Vachek. Přístroj pro domácí hemodialýzu je veliký zhruba jako kancelářská tiskárna. Pacient ji má doma a pomocí voperovaného žilního katetru se k ní připojuje. Připojit se a zbavit krev odpadních látek musí sice šestkrát do týdne, ale každá dialýza trvá jen dvě hodiny. Současně možnost provádět si dialýzu častěji přibližuje její funkci činnosti zdravých ledvin, které fungují nepřetržitě, což může mít řadu krátkodobých i dlouhodobých zdravotních přínosů. Pacient při dialýze sedí doma v křesle a může relaxovat, číst si knihu, sledovat televizi nebo se učit s dětmi. „Právě to, že můžu být doma s dětmi, byla moje hlavní motivace, proč jsem nabídku doktora Vachka využil a s přístrojem se naučil pracovat,“ říká dialyzovaný pacient, který si z osobních důvodů nepřál zveřejnit jméno ani fotografii. Další výhodou je mírnější dieta Druhou výhodou pro dialyzované v domácím prostředí je, že se na ně nevztahují taková dietní omezení jako na pacienty, kteří k léčbě dojíždějí. „V nemocnici dialyzovaný pacient může vypít denně jen tolik tekutin, kolik vymočí, plus nanejvýše půl litru. Pokud tedy vůbec nemočí, může pít právě jen půl litru tekutin denně. Zároveň by se měl vyvarovat pokrmům, kde je více fosforu a draslíku. Pacient na domácí dialýze může jíst a pít téměř jako zdravý člověk,“ doplňuje primář Vachek. Ne každý pacient je vhodný pro domácí dialýzu. „Musí splňovat určitá kritéria. Měl by být ochoten se na své léčbě aktivně podílet, být soběstačný, trochu zručný a technicky zdatný, aby si s připojením i vlastním ovládáním přístroje věděl rady. A měl by mít podporu rodiny a členů domácnosti. Tato kritéria nesplňuje většina typických pacientů na dialýze, neboť se jedná spíše o starší lidi. Naopak zase u mladších se často čeká na transplantaci. V případě tohoto pacienta ale tuto možnost zatím nezvažujeme,“ doplnil Vachek. Domácí hemodialýza je metodou, která je v některých zemích EU poměrně široce rozšířena. Oproti tomu v ČR se jedná o relativně novou metodu, kterou doposud používá méně než 50 pacientů. Ve zdravotnických zařízeních se dialyzují v Česku kolem 6500 pacientů, přímo v Klatovské nemocnici kolem šedesáti.